Montážní doporučení E2632-CO-LEL

Kombinovaný detektor úniku plynů Evikon E2632-CO-LEL je elektronické zařízení určené k včasnému varování před nebezpečnou koncentrací metanu (CH4) a oxidu uhelnatého (CO) v kotelnách, obytných budovách a dalších aplikacích, kde je třeba hlídat koncentrace obou plynů.

Provedení kotelen se zařízeními na plynná paliva popisuje norma ČSN 07 0703. Tato norma platí pro navrhování, zřizování a provoz kotelen s kotli pro plynná paliva se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50kW a větším. Také se týká kotelen se součtem výkonů nad 100kW i když jeden z kotlů nepřesahuje tepelný výkon 50kW. Kotelny musí být vybaveny detekčním systémem se samočinným uzávěrem plynného paliva. Detekční systém má mít dvoustupňovou funkci. První stupeň – optická a akustická signalizace. Druhý stupeň – blokovací funkce, tedy uzavření plynu. Při zavření uzávěru může být provoz obnoven až po vědomém zásahu obsluhy – obvykle deblokačním tlačítkem. První stupeň musí být nastaven na 10% dolní meze výbušnosti (DMV/LEL) plynného paliva a druhý stupeň na 20% dolní meze výbušnosti (DMV/LEL). Koncentrace oxidu uhelnatého je nastavena podle hygienických předpisů u jedovatých plynů. Kromě nutnosti detekce úniku plynného paliva norma také předepisuje obecně nutnost měření koncentrace oxidu uhelnatého.

Pro obecné informace k umístění detektorů plynného paliva doporučujeme použít normu ČSN EN 60079-29-2> (Výbušné atmosféry – Část 29-2: Detektory plynů – Výběr, instalace, použití a údržba detektorů hořlavých plynu a kyslíku). Následuje citace z této normy:

5.2 Místa detekčních bodů

Základním úkolem je, že snímače a odběrová místa mají být umístěna tak, aby byla akumulace plynu detekována dříve než vytvoří vážnější nebezpečí.

Existují však další požadavky:

Umístění snímačů a odběrových míst má být stanoveno podle doporučení specialistů se speciálními znalostmi o šíření plynů, specialistů se znalostmi technologického systému a zařízení a bezpečnostních techniků a techniků.

Při stanovování vhodných míst má být zohledněno:

Rozhodnutí o umístění snímačů a odběrných místech mají být zaznamenány v bezpečnostní složce provozu.

5.2.1 Všeobecné úvahy o místě

Je-li nutné pouze detekovat únik plynu z daného prostoru, pak snímače nebo odběrová místa mohou být rozmístěna v určitých intervalech po obvodu prostoru. Avšak toto uspořádání nemusí zajistit včasnou výstražnou signalizaci úniku. Toto uspořádání nemá být používáno samostatně, pokud únik může vytvořit významné nebezpečí pro osoby nebo majetek v samotném prostoru. Snímače nebo odběrová místa mají být umístěny v blízkosti jakéhokoliv potenciálního zdroje významného úniku plynu, avšak pro vyloučení obtěžující výstražné signalizace, místa detekce nemají být obecně umísťovány v těsné blízkosti zařízení, které může v normálním provozu vytvářet nevýznamné malé úniky. Všeobecně, v otevřeném prostoru mohou být malé uniky rozptýleny bez vzniku nebezpečného nahromadění plynu. Snímače mají být také umístěny ve všech prostorech, kde může dojít k nebezpečnému nahromadění plynu. Takovéto prostory nemusí být nezbytně v blízkosti potenciálních zdrojů úniku, mohou to však být například prostory s omezeným prouděním vzduchu. Plyny těžší než vzduch jsou zvláště náchylné k tečení jako u kapalin a k hromadění ve sklepeních, jámách a příkopech, pokud jsou přítomny. Podobně plyny lehčí než vzduch se mohou hromadit v dutinách pod stropem. Je-li významnější pohyb okolního vzduchu nebo je-li plyn uvolňován do uzavřeného prostoru, pak je chování plynu ovlivněno. Chování plynu po úniku je komplexní a závisí na mnoha parametrech.

Znalost vlivu těchto parametrů však není v praxi dostatečná pro odhad rozsahu a/nebo rychlosti vytváření výbušné atmosféry. Tento odhad může být upřesněn:

  1. aplikací obecně uznávaných empirických pravidel vytvořených specialisty na základě jejich zkušeností z minulosti;
  2. experimentováním na místě pro simulaci a přesný popis chování plynů; zde patří použití zkušebních kouřových trubiček, odečtu z anemometrů nebo podrobnějších technik, jako je analýza se značkovacím plynem;
  3. matematickou simulací šíření plynu.

Obecně, snímače mají být umísťovány nad úrovní větracích otvorů a v těsné blízkosti stropu pro detekci plynů lehčích než vzduch a pod úrovní větracích otvorů a v těsné blízkosti podlahy pro detekci plynů těžších než vzduch.

Je-li nutná detekce možného vnikání plynu nebo par z vnějších zdrojů do budovy nebo uzavřené konstrukce, snímače mají být umístěny v blízkosti větracích otvorů. Tyto snímače mají být dodatečně k jakýmkoliv snímačům potřebným pro detekci úniku uvnitř budov nebo uzavřených konstrukcí.

Je-li strop nebo podlaha rozdělena zařízením nebo dalšími překážkami na oddělení, mají být snímače instalovány v každém oddělení.

5.3 Přístup pro kalibraci a údržbu

Snímače a odběrová místa mají být snadno přístupná, aby byla možná pravidelná kalibrace, údržba a elektrické bezpečnostní kontroly. Musí být možné se dostat a připojit všechny příslušenství nebo zkušební zařízení potřebná pro tyto činnosti v místě detekce. Pokud umístění snímače je těžko přístupné (např. je-li vysoko a nad stroji) může být pro umožnění přístupu praktický systém pro spouštění odběrového místa pomocí kladkového systému nebo výklopná ramena. Samozřejmě kabely a odběrové potrubí musí být pružné nebo otočně uložené, aby bylo možné použít toto uspořádání. Uspořádání má přednostně umožnit, aby během kalibrace byla zachována originální poloha snímače.

Pokud není možný pravidelný přímý přístup ke snímači, pak jako minimum má být zajištěn systém pro dálkovou kalibraci plynem.

5.5 Souhrn úvah pro umístění snímačů nebo odběrových míst

Důvody pro výběr místa snímačů mají být formálně zaznamenány ve složce. Dále je uveden kontrolní list, založený na dřívějších článcích, faktory, které mají být zohledněny, bez uvedení jejich priority, při výběru vhodných míst pro snímače. Tento list není vyčerpávající a zahrnuje dále uvedené body:

Obecné chování oxidu uhelnatého je popsáno v normě ČSN EN 50292 ed.2 – Eliktrická zařízení pro detekci oxidu uhelnatého v obytných budovách, karavanech a na lodích – Návod pro výběr, instalaci, použití a údržbu. Kde se v kapitole 5.2.3. píše o instalaci detektorů oxidu uhelnatého. Následuje citace z normy:

5.2.3.1. Obecně

V blízkosti daného umístění zařízení mají být vidět všechny signálky indikátorů.

Není možné poskytnout podrobnější návody pro přesné umístění detektoru, které by byly odpovídající pro všechny typy místností a jejich používání. Při výběru optimálního umístění detektoru pro jakoukoliv odpovídající aplikaci se mají zohlednit hlediska uvedená v 5.2.3.2, 5.2.3.3, a 5.2.3.5.

5.2.3.2 Kde nemá být instalován detektor

Zařízení nemá být instalováno:

5.2.3.3 Zařízení umístěné ve stejné místnosti jako spotřebič spalující palivo

I když má oxid uhelnatý podobnou hustotu, jako okolní vzduch, bude obvykle emitován jako součást teplé směsi plynů, a proto bude mít tendenci stoupat, dokud nevychladne. je- li zařízení umístěno na stěně, má být umístěno:

Je-li zařízení umístěno na stropě má být umístěno alespoň 300mm od jakékoliv stěny a zařízení namontované na stěnu má být umístěno alespoň 150mm od stropu.

Zařízení má být umístěno horizontálně ve vzdálenosti mezi 1m a 3m od hrany nejbližšího potencionálního zdroje.

Jsou-li v místnosti přepážky, má být zařízení umístěno na stejné stěně přepážky jako potencionální zdroj. Detektory oxidu uhelnatého v místnostech se šikmým stropem mají být umístěny na vyšší straně místnosti.

Před instalací pečlivě prostudujte celý návod. Kombinovaný detektor E2632-CO-LEL je určený pro použití v aplikacích, kde je třeba detekovat zároveň únik plynu a množství oxidu uhelnatého CO například kotelny a obytné budovy. Detektor E2632-CO-LEL doporučujeme instalovat ke stropu v místnosti se spotřebičem plynného paliva s přihlédnutím na normy ČSN EN 07 0703 a ČSN EN 50292.