Kalibrace měřidel tepla a chladu

Měřiče tepla a chladu jsou nedílnou součástí topných a klimatizačních soustav nejen v bytových domech, ale také ve většině administrativních, veřejných a průmyslových budov. S jejich instalací, údržbou a kalibrací se váže hned několik zákonů a norem, které by měli majitelé a správci budov znát.

Co jsou měřiče tepla a chladu

Měřiče tepla a chladu měří spotřebu v topných a chladicích soustavách na jednotlivých odběrných místech. Tato data slouží zejména k rozúčtování nákladů, ale také k zefektivnění provozu systémů HVAC.

Mohou fungovat buď na principu elektronického měření, nebo ultrazvukového. Elektronické měřiče tepla snímají rychlost otáčení lopatkového kolečka, přes které proudí teplonosná kapalina. Tyto údaje software využije pro výpočet spotřeby. Tento způsob měření je méně přesný a mechanické součástí měřiče podléhají opotřebení, a proto se doporučuje do méně náročných aplikací, jakými jsou například bytové domy.

Pro přesnější měření doporučujeme zvolit ultrazvukové měřiče tepla, které se vyznačují vyšší spolehlivostí a delší životností. Měří rychlost proudění teplonosné kapaliny pomocí ultrazvukového vlnění. 

Měřiče chladu, které se instalují na klimatizační jednotky, fungují na stejném principu, mají ale jiný rozsah teplot. Slouží k rozúčtování spotřeby chladu. Na trhu jsou rovněž k dispozici kombinované měřáky, které měří teplo i chlad.

Třídy přesnosti

Pro měřiče tepla jsou definovány třídy přesnosti 1, 2 a 3, přičemž nejnižší třída 3 je určena do domácností. Pro měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je požadováno použití měřidla třídy 2.

Ultrazvukový měřič tepla Siemens. Zdroj: Bola.cz

Aktuální legislativa spojená s měřením tepla a chladu

Zákony upravují nejen nutnost instalace měřičů tepla a chladu, ale také způsob jejich pravidelného ověřování. Povinnosti upravuje zákon č. 318/2012 Sb. (Zákon o hospodaření energií), zákon č. 505/1990 Sb. (Zákon o metrologii) a nová vyhláška č. 127/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/2002.

Kde je měření tepla a chladu povinné?

Od roku 2015 je instalace měřáků na topení povinná podle zákona č. 318/2012 Sb. § 7 odstavec 4:

Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a zároveň jsou povinni zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených prováděcím právním předpisem. Konečný uživatel (tedy nájemce nebo vlastník jednotky) je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.

Měřiče tepla a chladu může instalovat pouze osoba s oprávněním Českého metrologického institutu (ČMI). S měřiči se nesmí neodborně manipulovat.

Pravidla pro provozování měřidel tepla

Všechny měřiče musí disponovat ověřením Českého metrologického institutu (ČMI), případně některého z autorizovaných metrologických středisek, a kalibračním ověřením. Měřiče musí být pravidelně metrologicky ověřeny v zákonem stanovených lhůtách.

Při porušení těchto podmínek nelze naměřená data použít k rozúčtování spotřeby, za nesplnění povinností navíc hrozí pokuta.

Nové lhůty pro ověřování měřidel tepla

Vyhláška č. 127/2024 Sb. mění lhůty pro ověřování měřidel tepla. Od 1. července 2024 jsou lhůty pro metrologické ověření všech typů měřidel tepla a chladu 5 let (původně to byly 4 roky). Lhůta se počítá vždy od 1. ledna roku následujícího po ověření; pokud tedy ověření proběhne v lednu 2025, lhůta se počítá od 1. 1. 2026 a další ověření je povinné až v lednu 2031.  

V případě poškození měřiče, poškození ověřovací značky apod. je nutné ověření provést ihned po odstranění závady.

Postup kalibrace měřidel tepla a chladu

Metrologické ověření neboli kalibrace měřicích přístrojů je potvrzení od příslušných autorit, že zařízení splňuje toleranci povolené nepřesnosti. U každého měřicího zařízení totiž může v průběhu používání docházet k určitým odchylkám v měření, a právě kalibrace slouží k tomu, aby měření a následné rozúčtování bylo jednotné a správné.

Kalibrace probíhá v autorizované zkušebně, kde jsou ověřeny jednotlivé komponenty sestavy měřiče tepla či chladu. Při splnění požadavků (případně po seřízení měřidla) je měřidlo opatřeno ověřovací značkou (cejchem) s vyznačeným rokem ověření. Značka může mít podobu informace natištěné na měřidle, samolepicího štítku či závěsné plomby. Měřidlo, které nesplní stanovené požadavky, je vyřazeno a vlastník či správce nemovitosti je povinen jej nahradit.

Integrace měřičů tepla a chladu do systémů automatizace budov (Building Automation System)

Moderní měřiče tepla a chladu, např. špičkové měřiče tepla Siemens, lze propojit s komplexním systémem automatizace budov a zefektivnit tak sběr dat a provoz topných a chladicích soustav v bytových, komerčních i průmyslových budovách. Měřiče tepla a chladu musí mít v tomto případě modul pro vzdálenou komunikaci pomocí rádiových uzlů. Tím zcela odpadá potřeba odečtu (i související riziko lidské chyby), jelikož data jsou automaticky načítaná do centrálního serveru, kde je zpracovává chytrý software. Tím získá správce či vlastník budovy kontrolu nad aktuální spotřebou tepelné energie a data může využít pro optimalizaci provozu soustav HVAC.

Využití vlhkoměrů ve dřevozpracujícím průmyslu

S ohledem na zvyšující se nároky na efektivitu a udržitelnost je využití moderních technologií v zemědělství a lesnictví dnes již nutností. Zjistěte, jak vám měřiče vlhkosti dřeva pomůžou zvýšit výnosy dřeva i jeho kvalitu a snížit ekologickou stopu.

Optimalizace kvality vzduchu: Význam monitorování oxidu uhličitého

Oxid uhličitý je plyn běžně se vyskytující v zemské atmosféře a má bohaté využití v průmyslu. Je produktem dýchání, spalování, kvašení a dalších biochemických procesů, které jsou všude kolem nás. Přesto je ale tento plyn toxický. Jeho zvýšená koncentrace může vést k vážným zdravotním potížím.

Vše o montáži detektoru oxidu uhelnatého

Oxid uhelnatý (CO) je vysoce toxický plyn, který vzniká nedokonalým spalováním, tedy pokud není k plamenu zajištěn dostatečný přísun kyslíku nebo je teplota spalování příliš nízká. I pár nádechů přitom může vést k bezvědomí a mít i fatální následky. CO je bez chuti, barvy i zápachu, takže jej nelze odhalit jinak než s pomocí detektorů.

Kalibrační protokol a kalibrační certifikát: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Jednoduché detektory úniku plynů do domácností jsou nakalibrované již z výroby a další rekalibraci nepotřebují – mají totiž omezenou životnost a po dobu životnosti je prvotní kalibrace postačující. Zcela jiná je ale situace v případě profesionálních detektorů plynu do průmyslu, garáží apod. U těch je pravidelná rekalibrace nejen nezbytná pro správné fungování, ale dokonce ze zákona povinná.

Oxid uhelnatý – tichý zabiják

Oxid uhelnatý, hovorově “CéÓčko”, je velmi nebezpečný jedovatý plyn, který omezuje schopnost krve přenášet kyslík z plic do jednotlivých tkání. Zákeřnost oxidu uhelnatého je v tom, že není cítit ani vidět. Jedná se o bezbarvý a bez zápachový plyn. Většina lidí spoléhá na odurové příměsi v plynném palivu, které používají k vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. Oxid uhelnatý vzniká však právě v plynových kotlech a karmách při nedokonalém spalování a obvykle se emituje se spalinami. Plynové kotle se často umisťují do koupelen bytů, karmy přímo k vodovodním bateriím v koupelně i kuchyni. Zdroj toxického plynu si tedy umisťujeme přímo do domácnosti.

Vše o detektorech plynu

Detektory plynu

Detektory plynů, odborně snímače detekce koncentrace plynů, jsou bezpečnostní zařízení používaná ke včasnému varování před toxickou nebo výbušnou koncentrací různých nebezpečných plynů. Taková zařízení jsou nutná pro ochranu zdraví osob například v podzemních garážích, kotelnách, teplárnách nebo kuchyních a dalších prostorách, kde by potenciálně mohlo docházet ke zvýšení koncentrace nebezpečných plynů až k toxickým nebo výbušným hodnotám.

Měření plynů – ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD

Čištění odpadních vod z komunálních, průmyslových a zemědělských zařízení je nutné pro jejich přeměnu do stavu vhodného k vypouštění do vodních toků, případně k dalšímu využití v uzavřených vodovodech.